Pohledy na křest Duchem
Kdysi jsme na Stáži v průběhu hodin systematické teologie probírali naplnění a křest Duchem svatým. Byly to zajímavé přednášky a ještě zajímavější diskuse, protože učitelé a větší část studentů zastávali názor, že křest Duchem svatým je totožný s okamžikem obrácení, a zbytek třídy (několik charismaticky laděných křesťanů a já, jakožto letniční) jsme tvrdili, že křest Duchem svatým je zvláštní zkušenost následující po znovuzrození.
Téma: Rozdílné pohledy na křest Duchem svatým a možnost společného soužití jejich zastánců
Jaké je tedy evangelikální učení? Každý znovuzrozený křesťan má Ducha svatého (Ř 8,9: Jestližeť pak kdo Ducha Kristova nemá, tenť není jeho.). Křest Duchem svatým rovná se vstoupení Ducha Božího do života věřícího při obrácení. Křest neboli přebývání Ducha svatého bylo prorokováno ve Starém zákoně (např: Ez 36,27; Jl 2,28; Iz 32,15) a také předpověděno samotným Kristem (J 14,16-18). Duch svatý vstoupil do věřících při Letnicích (Sk 2,4) a každý věřící je pokřtěn Duchem (1.K 12,13). Nyní už máme jen dál usilovat o pravidelné naplňování Duchem, což je Biblický příkaz (Ef 5,18), který znamená nechat se ovládnout Duchem Božím, podřídit se Mu (Ř 8,5-6).
Letniční učení je podobné v tom, že každý věřící má Ducha Božího, ale je tu zkušenost odlišná od spasení, kterou křesťan může prožít, a to je křest v Duchu svatém. Apoštolové přijali Ducha svatého tím, že na ně Ježíš dechl (Jan 20,22: " Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: "Přijměte Ducha svatého."), ale přesto jim ve Skutcích 1,4-5 přikázal, aby čekali na Otcovo zaslíbení. Petr potom zpětně spojuje zkušenost o Letnicích s Kristovým zaslíbením, že budou pokřtěni v Duchu svatém (Sk 11,16). Tento křest v Duchu nebyl pro učedníky spasitelnou zkušeností, nýbrž vyzbrojením ke službě mocí z výsosti (Sk 1,8). Později se Petr a Jan modlili za věřící v Samařsku, aby také na ně sestoupil Duch svatý (Sk 8,12-16). Podobně je tomu s Pavlem, který vyznal Ježíše jako svého Pána, ale přesto mu Bůh přikázal počkat na Ananiáše, který se za něj bude modlit, aby znovu viděl a byl naplněn Duchem svatým (Sk 9,17). V Kornéliově domě padl Duch svatý na pohany, kteří uvěřili a oni začali mluvit v jiných jazycích (Sk 10,44-46). Petr považoval událost Letnic a událost v Kornéliově domě za totožnou (Sk 11,13-15). Ve Skutcích 19,1-6 čteme, že Pavel přišel do Efezu a od místních věřících zjistil, že vůbec neví, že Duch svatý byl dán, a proto je pokřtil ve jméno Pána Ježíše a skrze vzkládání rukou přijali dar Ducha svatého (Sk 19,1-6). Z těchto pasáží letniční odvozují, že zkušenost z druhé kapitoly Skutků se opakuje a šíří. Některé historické a církevní prameny dokazují, že až do čtvrtého století po Kristu bylo samozřejmé, že křesťané po křtu vodou přijali křest v Duchu svatém a používali duchovní dary. Je to vidět i na starých, předreformačních, církvích (římsko-katolická, pravoslavná, atd.), které svými obřady nebo svátostmi potvrzují dvě rozdílné zkušenosti s Duchem svatým. Zkušenost spasení vztahují ke křtu a mimo to znají ještě druhou svátost: pomazání k přijetí moci Ducha Božího. Co se týče verše 1. Korintským 12,13 („Skrze jednoho zajisté Ducha my všickni v jedno tělo pokřtěni jsme...",), tak ten není dáván do souvislosti se křtem v Duchu svatém, ale spíše se vykládá tak, že při křtu vodou Duch Boží začleňuje věřícího do církve. Křest v Duchu svatém je, z pohledu letničních, především vystrojením a zmocněním ke službě (Sk 1,8) a i po této zkušenosti se potřebuje křesťan neustále naplňovat Duchem a chodit v Něm (Ga 5,16).
Myslím, že je důležité uvědomit si to, co pěkně formuluje Reinhold Ulonska: „Zkušeností křtu v Duchu se nedostáváme na vyšší stupeň spasení, ale je nám dána možnost hlouběji proniknout do dědictví spasení, které Kristus vydobyl na kříži. Vím, že i mezi letničními jsou takoví, kteří tyto věci chápou nesprávně. Zneužívají své zkušenosti s Duchem svatým, aby sami sebe postavili na vyšší úroveň. Jejich nesprávný postoj způsobuje, že nejsou schopni začlenit se do církve. Za tento postoj nemůže jejich zkušenost, nýbrž to, že chodí v těle, to znamená nedostatek posvěcení." Navíc, a to je můj soukromý názor, se domnívám, že mnoho mých přátel z „tradičnějších" církví je také pokřtěno Duchem (v letničním slova smyslu). Můžu to vidět na jejich službě i na jejich osobním vztahu s Kristem, i když oni sami o tom ani neví nebo dokonce nesouhlasí s mým pohledem na křest Duchem.
Načrtnul jsem zde dva různé názory, jejichž zastánci se často dostávají do tvrdých konfliktů. Hodně jsem přemýšlel nejenom o teologických kořenech těchto problémů, ale také o tom, jak lze spolupracovat s lidmi, kteří mají rozdílné přesvědčení o věcech, které jsou pro mě tak důležité. Napadla mě jediná odpověď: Místo vzájemného přesvědčování se a šarvátek najít důvod, proč nám Bůh dal tak nádherný dar, jakým je křest v Duchu, a bude-li jednotný pro obě strany, jít za tímto cílem a snažit se ho dosáhnout.
Evangelikálové učí, že důsledkem naplnění Duchem svatým je zjevné duchovní ovoce (Ga 5,22), přemáhání těla (Ga 5,16), duchovní obecenství (Ef 5,19-21), projevy duchovního obdarování (I K.12,11, 1.P 4,10) a moc ke svědectví (Sk 1,8). Letniční touží po křtu kvůli moci ke svědectví o Kristu (Sk 1,8), větší touze po svatosti a odporu vůči hříchu (J 16,8), novým snům a vizím (Sk 2,17), darům Ducha svatého (1.K 12,4-10), hlubší touze po modlitbě (Ř 8,26). Domnívám se, že v těchto cílech se můžeme shodnout, a i když k nim jdeme trošku jinými cestami, můžeme být jednotní v Boží lásce a v Božím Duchu.
Rád bych uzavřel citátem Billyho Grahama, se kterým se plně ztotožňuji: „...věřím, že přišel čas, kdy je v našich sborech potřebné dát Duchu svatému volnost. Musíme se znovu učit, co to znamená být pokřtěn Duchem svatým." Kdybych i já sám více toužil po plnosti Ducha svatého ve svém životě a opravdu ji prožíval, pak by asi ubylo teologických hádek na toto téma a svět kolem mě by byl osloven Kristovým charakterem ve mně a Boží mocí, která by doprovázela mou službu.
Systematická teologie: Duch svatý - křest a naplnění
Reinhold Ulonska: Duchovní dary
Hartwig Henkel: Základy biblického způsobu života
The full life study Bible: Baptism in the Holy Spirit
John L. Sherrill: Oni hovoria inými jazykmi
12. 2. 2001 Stáž KAM Vsetín 2000/2001 - Integrační práce č. 2