Galdíci

Kdysi jsem četl příběh, který mě velmi oslovil. Jedna třídní učitelka dostala skvělý nápad. V hodině občanské výchovy rozdala každému žákovi tři stužky, na kterých bylo napsáno: „Vážím si Tě." Řekla jim, aby tyto stužky věnovali někomu, koho si opravdu cení. Tento člověk by zbývající dvě stužky dal někomu dalšímu a ten by potom daroval poslední stužku. Jeden žák věnoval stužky svému otci, který z toho byl samozřejmě potěšený a hned druhý den daroval dvě stužky svému kolegovi v zaměstnání, který byl jeho dobrým přítelem.

Tento člověk celé dopoledne přemýšlel, komu dá poslední stužku a rozhodl se pro svého syna, Petra. Hned po návratu z práce si Petra zavolal, řekl mu, že ho má rád a je pro něho velmi cenný, a proto mu chce darovat tuto stužku. Petr se rozplakal a přiznal se udivenému otci, že v poslední době prožíval velké problémy, pochyboval o tom, jestli o něj má vůbec někdo zájem a dokonce začal uvažovat o sebevraždě. Nevím, jestli se tento příběh opravdu stal, ale ukázal mi, jak je důležité, abych mladé lidi, kterým sloužím, povzbuzoval svými slovy i skutky. Proto jsem začal přemýšlet, v jakých oblastech mladí lidé potřebují povzbuzení.

Všichni lidé, nejen ti mladí, mají určité potřeby, které lze rozdělit do několika skupin. Zaprvé to jsou fyziologické potřeby, jako například potřeba jíst, pít, dýchat, chceme žít bez bolesti a být zdraví. Toto opravdu chtějí všichni lidé a v naší zemi není problém tyto potřeby naplňovat. Za druhé potřebujeme prožívat bezpečí, jak to fyzické (žít mimo nebezpečí, mimo války, apod.), tak i bezpečí ve vztazích. S tím souvisí třetí skupina potřeb - potřeby sociální. Každý člověk hluboce touží po vztazích, které by ho naplňovaly. Další oblastí je naše ego, identita. Potřebujeme plně poznat, kdo jsme a být v tomto poznání utvrzováni lidmi kolem nás. Poslední je touha po seberealizaci. Chceme znát důvod své existence a naplnit poslání, ke kterému jsme byli stvořeni. Všechny tyto potřeby do nás vložil Bůh a je nešťastné snažit se je ignorovat nebo zapírat. Naopak potřebujeme je neustále naplňovat, ale měli bychom to dělat správným, Božím, legitimním způsobem. A právě v tom dělají mladí lidé mnoho chyb, což je velká výzva pro křesťanské pracovníky s mládeží, protože je mohou povzbudit a ukázat na Boží lásku a pravdu, které jsou legitimními způsoby naplnění lidských potřeb.

Tyto potřeby platí obecně pro všechny, ale jsou také určité věci, které jsou z psychologického hlediska typické pro mládež. Andrea Pitcher nás ve svém semináři učila, že lidé ve věku od patnácti do dvaceti let se nacházejí v takzvaném období nezávislosti. Hlavní otázkou, kterou si kladou, je: „Stačím na to?" nebo křesťanská verze: „Jsem dobrý křesťan?" Tato otázka je často příčinou krize víry. Je to něco, co náctileté opravdu zžírá a křesťanští vedoucí je mohou nejenom povzbudit, ale také by je měli úkolovat, aby si mladí lidé sami vyzkoušeli, jestli zvládnou plnit konkrétní úkoly. Je to stádium hledání vlastní tváře - autonomie: „Já to udělám sám." A autonomie začíná napodobováním. Mladí lidé kolem 16 - 17 let stále napodobují a proto hledají vzory. Pokud se takovýmto vzorem stane křesťan, pak může i jen pár povzbudivými větami, změnit nasměrování celého života mladého člověka.

Jaké další věci trápí mladé lidi a v čem potřebují pomoc a povzbuzení? Když přemýšlím o dnešní mladé generaci, tak si uvědomuji, že dnešní šestnáctiletí měli v roce 1989 teprve čtyři roky a vůbec nezažili období komunismu. Vyrůstali ve společnosti ovlivněné postmodernismem a relativismem, která nelogicky odmítá křesťanství a toleruje jiné filozofie a náboženství. Chybí skutečné autority a existující vzory mají spíše negativní vliv. Většina z nich vyrůstala v ateistických rodinách, které byly nefunkční a často i neúplné. Dnešní mládež je typická tím, že se drobí do mnoha vzájemně se protínajících a překrývajících skupin a myšlenkových směrů. Z této situace lze určit další potřeby dnešní mladé generace.

Relativismus a postmodernismus vytvořil morální vákuum a tak, i když jsou mladí lidé zahlcováni obrovským množstvím informací a skrze internet mají přístup k dalšímu moři informací, tak jim chybí základní znalosti o tom, co je dobré a co zlé. Je to strašné, když si uvědomíme, že se nacházejí ve věku, kdy mají dělat klíčová rozhodnutí s dopadem na celý jejich další život a přitom nerozumí pojmům jako je pravda, láska, přátelství, Bůh a pokud mají nějaké představy, tak jsou často mylné. Například oblast sexuality byla zcela zdeformována mylným ztotožňováním lásky se sexem. Máme úkol odpovídat mladým lidem na jejich otázky, ukazovat jim pravdu a povzbuzovat je v tom, aby tuto pravdu hájili. Mladí lidé hladoví po pravdě, která bude předána nejenom jako informace, kterých denně slyší tisíce, ale bude podepřena realitou našeho života.

Myslím si, že všechny oblasti, ve kterých můžeme povzbuzovat mladé lidi lze rozdělit do tří skupin. Zaprvé je to vztah mladého člověka k sobě samému. Je v období, kdy se tvoří jeho vnitřní pohled na sebe sama (ego), vnitřní přesvědčení o sobě. Tento pohled se vytváří především na základě rodinného prostředí, ale skrze přátele, okolí a (bohužel) i skrze masmédia, která připisují přehnaný význam fyzickému vzhledu. Vnitřní přesvědčení o sobě je také velmi ovlivněno nejrůznějšími selháními. Každý člověk někdy zhřeší, ale mladí lidé se potom často cítí odsouzeni, neschopní a méněcenní. S některými hříchy někdy zápasí celé měsíce nebo roky a právě tehdy je důležité, aby prožívali naší podporu a povzbuzení. Selhání se samozřejmě netýká pouze hříchu ale i různých neúspěchů (například ve škole, ve sportu nebo i ve vztazích). Někdy se ale lidé potýkají s mnohem těžšími věcmi, jako je například alkohol, drogy, rozpad rodiny, atd. Toto už nejsou věci, ve kterých by pomohlo pouhé povzbuzení, ale je nutná intenzivní pastorační péče.

Za druhé jsou to vztahy s lidmi. Mladí mají také silnou touhu někam patřit, a budovat přátelství, ale právě v přátelství často prožijí zranění a parta, do které patří, může pokřivit jejich sebevědomí. Náctiletí se snaží nalézt svou autonomii, což často dělají nevybíravým způsobem, a proto mají velké problémy s autoritami v rodině i ve škole. Tento věk se také vyznačuje prvními láskami, schůzkami a hledáním životního partnera, což je někdy také velmi bolestivé a frustrující. Jak je vidět, mladí lidé jsou ve věku, kdy začínají vytvářet vlastní osobní vztahy ke svému okolí a právě proto potřebují opravdové přátelství s někým starším, kdo se může stát jejich oporou a povzbuzením.

Jako poslední a nejdůležitější oblast, kde lze povzbuzovat, vidím vztah s Bohem. Je to oblast, která se úzce prolíná jak se vztahem k sobě samému tak i se vztahy k ostatním lidem. Například pohled člověka na Boha jako Otce, je ovlivněn tím, jaký jsme měli vztah ke svému pozemskému otci. Ale na druhou stranu Bůh proměňuje naše srdce k tomu, abychom měli opravdovou lásku k našim rodičům. Stejně tak naši přátelé mají velký vliv na to, jakou máme představu o Bohu, ale opět to má i druhou stranu, protože Bůh nám dává sílu obstát a obhájit Jeho názory před našimi přáteli. Mladí lidé, kteří ještě Krista osobně nepoznali, se nacházejí ve věku, kdy jsou velmi otevření, hladoví a upřímně hledající a křesťané je mohou svými slovy i osobním příkladem povzbudit a nakonec i přivést ke Kristu. Na druhou stranu náctiletí z křesťanských rodin si procházejí „krizí víry", kdy si vytvářejí svůj vlastní osobní vztah s Bohem a právě proto i oni potřebují naši podporu a povzbuzení ve víře.

Vidím kolem sebe i sám u sebe, jak moc mladí lidé potřebují povzbuzení a domnívám se, že lze najít ještě mnohem víc oblastí, kde je můžeme povzbuzovat, než jen ty, které jsem zde uvedl. Ani jsem se nesnažil vytvořit nějaký dokonalý a vyčerpávající seznam, spíše jsem jen přemýšlel o mladých lidech a jejich potřebách. A k tomu bych chtěl povzbudit i čtenáře. Mějme oči otevřené, pozorujme lidi kolem nás a upřímně je povzbuzujme, vždyť plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem (Přísloví 16,24).

Allan Adams: Křesťanské poradenství

Andrea Pitcher: Čtyři pohledy na člověka

Milan Šturc: Evangelizace mládeže (Seminář o práci s mládeží - Seč 1998)

Ľubo Hlavačka: Křesťanská pedagogika (seminář na VOŠMT)

Jim Burns: Nebojte se věnovat mladým

Michal Malina: Milost v životě (Pracovní den týmu)

26. 3. 2001 Stáž KAM Vsetín 2000/01 - Integrační práce č. 3 -  Téma: Oblasti, ve kterých mladí lidé potřebují povzbuzení