Domů > ŠPEKULOVÁNÍ A KNIHY > Výpisky z knihy Nádherný psanec od John Eldredge

Výpisky z knihy Nádherný psanec od John Eldredge

V jeho podvratné upřímnosti je krása - můžete se spolehnout, že Ježíš vám řekne pravdu tím nejlepším způsobem, abyste ji mohli zaslechnout. + Augustin: Ježíš je hlouběji v našem nitru, než jsme my sami. + Oswald Chambers: Našim jediným úkolem je budovat životodárné spojení s Ježíšem Kristem a dávat pozor, aby je nic nenarušovalo + Jedním z důvodů, proč máme rádi své přátele, je to, že se nám líbí, kým jsme, když jsme s nimi. A o Ježíši to platí dvojnásob. Když jsme v Kristu nebo když je on ve mně, či jak to chceš popsat, tak je všechno jiné - jinak se dívám na sebe sama a jinak vidím i tebe. Jsem člověkem, jakým chci být. Více zde...

  • Miliony lidí, kteří po léta chodí do kostela a přitom neznají Boha… Pokud byste někoho posílali deset let do školy, a on by byl stále negramotný, co byste si o takovém vzdělávání pomysleli?
  • O umělci se dovíte hodně z díla, které zanechal. Umělcova díla jsou prosákla jeho osobností. Platí to i o Bohu.
  • Ježíš nedělal nic polovičatě. Když na sebe vzal naše lidství, nebyl to žert, ale nebyla to ani žádná show. Vzal na sebe lidství tak dokonale, že byl schopen zemřít. Bůh nemůže zemřít. Ježíš ale zemřel. Ježíš byl, jak tvrdí vyznání, naplno člověkem. Jsem si jist, že čipmankové by ho rozesmáli. Farizeové ho přiváděli k zuřivosti. Cítil radost, slabost, lítost. Čím více chápeme jeho lidství, tím víc pro nás bude někým, ke komu se můžeme přiblížit, koho můžeme znát, milovat, komu můžeme důvěřovat a koho můžeme uctívat.
  • Víte o tom, že Boha můžete příjemně překvapit, až nad vámi užasne? Mt 8,5-10
  • Pozdě v noci, brzy ráno, během putování cestou, uprostřed večeře, doma, v cizině - Ježíš je stále k dispozici. Jeho čas, Jeho slova, Jeho doteky - to vše proudí jako víno v Káně. Máte-li to docenit, vzpomeňte na Jeho samotu, na jeho únavu, na jeho lidství. A on štědře rozdává.
  • Jaké by to bylo, kdybyste v životě měli někoho, kdo vás důvěrně zná, a přesto vás miluje, a kdo je ochoten  být vůči vám naprosto upřímný? Ano, je to poněkud znepokojující a je to nepochybně hrozivé - nicméně není pravda, že část vaší bytosti po tom vlastně touží? Čím víc si uvědomujeme, že potřebujeme právě tuto rušivou upřímnost, čím lépe nám dochází, že není snadné na ni narazit, tím více milujeme Ježíše a jsme mu vděční za to, jakým způsobem nám ji poskytuje.
  • Domnívám se, že hnutí Ducha v církvi je vychytralé - tu se něco děje zde, tu zase tam, a lidem se z toho nedaří udělat systém. Nepříteli se to nedaří zadusit.
  • Ježíš je pokorný a zve učedníky - Bůh začíná své největší dílo tím, že nás do něj zahrne. Ačkoli jsme to tehdy v Edenu tak dokonale zbabrali. Opět se dělí o vzrušení. Pojďte se mnou, hrajete v tom svou roli - jde o obnovu světa. Dokázali byste jmenovat jediného světového vůdce, který by si počínal alespoň trochu podobně? Jak se jmenoval Budhovi žáci? Nebo Gándhíovi?
  • Není snadné sledovat rozličnost Ježíšova jednání, jeho načasování, způsoby, slova, snad můžeme říct I nálady; náhlé změny směru a pak zase jeho klid. Je to vše velmi barvité, téměř omračující jako mazaika, ovšem živá a pohybující se jako polární záře. Je to tak oslnivé, až se téměř ocitáme ve zmatku. Jakmile jsme pochopili jednu dimenzi Ježíše - třeba jeho velkorysost, jeho soucit a poctivost -, on to náhle postaví na hlavu. Evangelijní příběhy nás tak omračují možná právě proto, že jsme nikdy dříve nikoho neviděli takto jednat. Možná je to, co vnímáme, pouze jediná vlastnost, nikoli mnoho různých vlastností. Možná je Ježíš jednoduše opravdový.
  • Chesterton: "Podobně jako František nemiloval lidstvo, ale lidi, nemiloval ani křesťanství, ale Krista."
  • Je absurdní být přesvědčen, že evangelia obsahují zásadní slovo o Ježíši, a současně být přesvědčen, že Ježíš už nejedná tak, jak jednal v evangeliích. Bůh nám dává svého Syna a zpráva o tom je navěky zakotvena ve čtyřech evangeliích. Ta nám líčí, jaký Ježíš je.
  • To, co si myslíte o Ježíši, zjistíte, když si přiznáte, co si podle vás myslí on o vás.
  • Naslouchejte lidem, jak se modlí - z toho poznáte, co si opravdu myslí o Ježíši.
  • Ježíše si vysvětlujeme skrze naše zranění. Je to smutná pravda, ale je v ní i naděje. Možná se nám podaří otevřít dveře a okna, která jsme dříve nic netušíc sami zavřeli… A pak do toho pozvěte Krista. Pozvěte ho do toho ošklivého zmatku. Snažně prosím - otevřete dveře! Inkarnace by měla být dostatečným důkazem, že Ježíš neváhal vstoupit do špíny tohoto světa. Nemůžete mu ukázat nic, co by už neviděl. Nemusíte se bát, že ho nějak šokujete neb naštvete nebo zklamete. Ježíš přijde rád - jen mu otevřete dveře.
  • S některými z těch nejduchovnějších lidí, s nimiž jsem se setkal a kteří oplývají tolika mocnými dary, bych nikdy nechtěl jet na dovolenou… Lidé byli šťastní, když mohli být s Ježíšem - prostě s ním být v normálním životě, jít s ním po cestě, povečeřet s ním, pohovořit s ním na břehu jezera. Pokud se vaše spiritualita nehodí do normálního života, je to náboženství.
  • V Matoušově evangeliu je popsáno 24 důvěrných setkání Ježíše s nějakým jednotlivcem, pouze jediné se uskutečnilo v církvi. V kratším Markově evangeliu je takových setkání popsáno 26 a v církvi se odehrála dvě z nich.
  • Týden má 168 hodin. Opravdu chcete tvrdit, že ta hodina či dvě, které strávíte ve sboru, jsou pro Boha důležitější než dalších 166?... Měli bychom Ježíše očekávat kdykoliv a kdekoliv.
  • Zakoušení Ježíše nemusí být nijak dramatické. Někdy je, ale zdaleka ne vždy. Když zvážíte, kolik dní učedníci strávili s Ježíšem na cestách nebo u stolu, pak ty obrovské zázraky zaplnily jen malou část oněch tří let. Spoustu času jim zabral obyčejný život. I tak přichází Ježíš. V tulipánů, v úsměvu, v šálku kávy, v noční obloze… Zbavíme-li se náboženských omezení, uvidíme ho všude.
  • Kdyby někdo dokázal to, co Ježíš v 9.k Mt, během celého svého života, mohl by být velmi spokojen. Slovo, které jsem zvolil pro popis Ježíše, je život. Čistý, bujný, kypící život. Život, který se ukazuje být neuhasitelným, nezastavitelným a nezničitelným. Jan to celé shrnul slovy: V něm byl život, a život byl světlo lidí… Příroda překypuje životem. A co by nastalo, kdyby se veškerý tento život projevil v jediném člověku? No ano. Přesně to se přece stalo..
  • Svůj život musíme vydat Bohu, abychom mohli přijmout jeho život. Není to jednorázová záležitost - je to něco, co děláme stále. Objevíme způsoby, jak Boží život přijímat. Může to být modlitba, uctívání, ticho, svatost, dar slunečního svitu, posezení u řeky, hudba, dobrodružství - vyhledáváme to, co nám pomáhá přijímat Boží život. Nyní máte osobního průvodce - zeptejte se Ježíše, s čím máte začít a s čím máte přestat, abyste mohli přijímat jeho život.