Galdíci

John Wesley:

• Nebeský Otče, odpusť mi:

• Mou pýchu, kdy jsem se v myšlenkách i činech povyšoval nad druhými lidmi, kdy jsem si přivlastnil chválu a obdiv za to, co mi bylo jen darováno.

• Kdy jsem prosadil svoji vůli nad tvou, kdy jsem dal přednost tomu, co těšilo mne, ale ne tebe, kdy jsem před Tvou vůlí utekl.

• Kdy jsem Tě nemiloval na prvním místě, ale zamiloval si stvoření více než svého Stvořitele, kdy jsem dal přednost touze těla, žádosti očí, kdy jsem dal přednost pohodlí před Tebou.

• Že jsem se nechal přemoci starostmi a staráním se o věci tohoto světa, které pomíjí. že jsem se nechal unést zvědavostí a moje oči hleděly na to na co neměly.

• Že jsem hledal více chválu od lidí, než Tvojí, že jsem se bál více člověka, než Tebe.

• Že nemiloval svého bližního, ale mluvil o něm zle a snižoval ho ve své mysli, že jsem mu záviděl a nepřál jeho požehnání, že jsem ho nespravedlivě podezříval. Zlomyslnost, hořkost, zlobu i odpor vůči některým mým bližním, že jsem toužil odplatit zlo zlem.

• Že jsem nechal ve svém srdci klíčit hrabivost a spoléhal více na peí­ze než na Tebe.

• Že jsem dovolil hříchu, aby otrávil má slova. že jsem nepoužil svůj jazyk k budování ale k boření a ničení a prázdnému tlachání.

• Kdy jsem neudělal to, co jsem měl, kdy jsem nepomohl, kde jsem pomoci mohl, neposílil a nepovzbudil, co upadalo.